“Dál mun goit dieđán ahte dat mii dáhpáhuvai ii lean mu sivva.” Ándagassii átnumis sáhttá leat fámolaš mearkkašupmi. Geassemánus 2008 Kanada stáhtaminister ánui ándagassii stáhta eamiálbmogiid ovddeš ásodatskuvllaid soardin- ja assimilerenhistorjjá. Dát lei oassin viidát soabadallanproseassas, mii lea ásodatskuvllaid oaffariid guhkesáigge barggu ja gáibádusaid boađus. Muhtumiid mielas stáhtaministera sánit eai lean doarvái, muhto máŋgasiidda geat ledje mánnán vásihan seksuála ja fysálaš illásteami dáin ásodatskuvllain, almmolaš ándagassii átnumis lei stuorra mearkkašupmi. Ovtta indiánaalbmái stáhtaministera ándagassii mearkkašii loahpa iežas sivahallamiidda – bajábeal sihtáhta leat su sánit.

Sámis mánáid seksuála ja fysálaš illásteami birra leat dán rádjái háleštan menddo unnán. Ellen Hofsø romána Sárái (Davvi Girji 2007) cuvke beaktilit dán jaskatvuođa. Girjji váldopersovdna Kristiina ii leat nu lihkolaš ahte su illásteaddji livččii ádnon ándagassii Kristiinnas ja measta olles eallináigge Kristiina gurpuge sivalasvuođa dovdduid das, mii dáhpáhuvai sutnje mánnán.

Vaikko leange iežan dutkanbarggu bokte muhtin veardde oahpis mánáid ja nissoniid seksuála illástanmuitalusaide, lea liikká lossat lohkat dan birra sámegillii ja seammás jurddašit man dávjá dat lea dáhpáhuvvan iešguđet guovlluin Sámis sihke dolin ja otnábeaivve. Lea lossat lohkat dan birra sámegillii go mii diehtit ahte mánát illástuvvojit Sámis muhto servodat ii leat vel beroštan váldit dán ášši duođas nu ahte livččii bargagoahtán áššiin juoidá eastádit dan dáhpáhuvvamis ja sihkkarastit veahki sidjiide geat leat gillán das.

Girjji Kristiina lea goit okta dain nana olbmuin geat cevzet vaikko dat boahtáge garra hattiin. Son rievdá iežas nama Stiinnan ja fárre eret ruovttuguovllus márko-Sámis. Easkka 60-jahkásažžan son sáhttá hállagoahtit das, mii sutnje dáhpáhuvai mánnán iežas ruovttus – das ahte su áddjá seksuálaččat illástii su go son lei 13-jahkásaš. Álggos Kristiinnas ii leat oktage geasa son livččii sáhttán dorvvastit dahje gii livččii sáhttán su veahkehit, muhto gáfatlaš dáhpáhusaid maŋŋá su bearraša suollemasvuođat vehážiidda boahtigohtet albmosii – suollemasvuođat mat buktet Kristiinnai ođđa bearraša ja dorvvu.

Kristiina gávdná sivaid iežas muota jávohisvuhtii: su áddjá lea soardán maiddái iežas sápmelaš eamit-rohki ja eamida oappá gieldimiin hállat sámegiela. Áddjá soardin ja vuoiŋŋalaš veahkaváldi leamaš nu fámolaš ahte Kristiina ii leat oppa diehtánge ahte su áhkku ja muotta leaba sápmelaččat. Ozadettiin dorvvu ja ustibiid mánáin geaid son deaivá gáiccaid guođohettiin Kristiina gávdná ahte dat leat su fuolkkit ja ahte su áddjá lea gieldán iežas eamitrohki doallamis oktavuođaid singuin.

Ellen Hofsø girjji juotna ovdána nu gelddolaččat ahte lohkkái lea váttis guođđit dan gaskan ovdalgo lea beassan lohppii. Sárái lea fámolaš girji maiddái danne go dat ii gieđahala dušše seksuála illásteami muhto maiddái govvida márkosámi diliid garra dáruiduhttima vuolde. Sáhtášii dadjat girji govvida máŋgageardásaš (sihke etnihkalaš ja seksuála) soardima. Muhto dego intersektionála analysa lea deattuhan, soardima hámit dahje vuogit eai leat dego stáhpalas (bidjat ovtta hálggu nuppi hálggu ala) muhto galgat baicce oaidnit ja áddet mo okta vuohki lea čadnon ja sorjevaš nuppi vuogis – ahte okta vuohki dahje hápmi ii leat sirremis nuppis muhto dat mannet giehtalága ja dahket nubbi nuppi vejolažžan.

Dát boahtá bures ovdan ovdalisáigge dábálas dajaldagas mearrasámi guovlluin: Lea erohus olbmo ja sápmelačča gaskkas. Dajaldaga ii sáhte dulkot earáláhkai go ahte sámit eai adnojuvvon olmmožin, sii leat olbmuid vuolábealde. Go muhtin álbmot ii adnojuvvo olmmožin, singuin sáhttá láhttet mo beare. Olmmošvuođa gieldin leamaš birra máilmmi hui dábálaš vuohki gieldit eamiálbmogiin sin rivttiid, rivvet sin eatnamiid ja muhtimin maid goddit sin ráŋggaštusaid haga.

Cherokee-dutki Andrea Smith lohká ahte seksuála veahkaváldi man eamiálbmogat vásihit ii sáhte sirret kolonialismmas. Koloniála mentalitehta lea dahkan eandalitge eamiálbmotnissoniid ja mánáid seksuála veagalváldima ja buorringeavaheami dohkálažžan dainnalágiin ahte vaikko dat lea gal lága vuostá, dat liikká dohkkehuvvo servodagas álket go vilges nissoniid ja mánáid seksuála illásteapmi. Jos olbmo ja sápmelačča gaskkas lea erohus, makkár sajádahkii dákkár jurddašeapmi bidjá sámi nissonolbmo dahje nieidamáná? Makkár olmmošárvu sis lea?

Ellen Hofsø girji Sárái lea hui dehálaš danne go dat buktá albmosii ja oidnosii sámeservodaga ovtta stuoramus tabuášši ja muittuha min das ahte seksuála illásteami háviid galgá buoridit oktasaččat jos sámit áigot šaddat nana ja iešráđđejeaddji álbmogin. Lea dehálaš atnit mielas ahte nana ja beaktilis álbmot šaddá nana ja beaktilis ovttaskas olbmuin.  Jos dákkár háviid guođđá rabas, siedju leavvá ja váikkuha min servodagas ain boahtteáiggesge.

Áidna ášši man báhcen imáštit girjjis lei rápma, man siskkobealde Kristiinna muitalus muitaluvvui – nappo dan mo girječálli lea hábmen muitalusa struktuvrra. Girjji namma boahtá das, go 60-jahkásaš Kristiina muitala ilgádis vásáhusaidis iežas áhkkubii, 13-jahkásaš Sárái: “Sárá, mu ráhkis áhkkuban, du geažil lean viimmat ložžemin dovdduid mat dolle mu nu čavga. … Sárá, lean mearridan muitalit. Sihke Kristiinná birra ja mo dáppe lei bajásšaddat guovtti kultuvrra gaskkas 1950-jagiin. Oainnat ikte go bohtet viega sisa dainna čáppa, ođđa gávttiin, maid skuvllas lea gorron, fihttejin don dárbbašit diehtit. Du álbmot ii leat maidige ožžon nuvttá, baicce lea du álbmogis suoládan ja rievidan” (s. 9, 12). Girjji álgosániin girjji muitaleaddji hállá dušše sámevuođa ja dáruiduhttima birra. Mii girjjis boahtá goit fámoleappot ovdan lea Kristiinna seksuála illásteapmi.

Lohkki báhcá imaštit ahte jos váldopersovdna áigu muitalit mo márko-Sámis lei bajásšaddat sámi ja dáža kultuvrraid gaskkas, manne son galgá seammás leiket iežas nuorra áhkkuba ala issoras lossa ja váivves seksuála illástanášši? Mun goit reagerejin dasa measta suhtuin (mii čájeha girjji fámolašvuođa): leago dat 60-jahkásaš nissonolmmoš oaláât jalla go diekkáriid muitala mánnái gii lea ieš aiddo dan rášes agis goas ohcalit ja gávdnat iežas seksualitehta? Imaštin maiddái muitaleaddji logihka dán oktavuođas. Sárá lea aiddo ožžon oktavuođa iežas sámekultuvrii. Mo dat laktása dasa ahte Sárá galgá beassat diehtit ahte su áhku lea šaddan gillát iežas ádjá rohčosemiin? Dát lea áidna heajos bealli dan girjjis – muitalusa rápma ii lea oalle jáhkkehahtti. Girječálli livččii nappo sáhttán gávdnat nuppelágan ráma buktit ovdan dán dehálaš muhto losses muitalusa.

(Ilbman Gábás 3-4/2008)

Advertisements

One thought on ““Sárái” – go soardin dáhpáhuvvá máŋgga hámis

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s